(C) 2012 Univerzitní městečko
30. 3. 2010
Již samotný nápis nad hlavním vchodem kolemjdoucím prozradí, o jakou budovu pražského univerzitního městečka se vlastně jedná. Historie ústavu sahá až do roku 1926. Zpracováním projektu na výstavbu dalšího významného sídla Univerzity Karlovy na pražském Albertově byl pověřen roku 1922 významný architekt Alois Špalek. » Pokračování »
30. 3. 2010
Samotná stavba byla dokončena již v roce 1925, dále zde však probíhaly četné technické a stavební úpravy. Svého slavnostního otevření se Purkyňův ústav dočkal 16. dubna roku 1926. Samotný akt proběhl za přítomnosti prezidenta T. G. Masaryka. » Pokračování »
28. 3. 2010
Turistického průvodce po trase PRAGUE CITY LINE PRAHA2 – UNIVERZITNÍ MĚSTEČKO si můžete stáhnout Publikace PRAGUE CITY LINE Praha 2-Univerzitní městečko ve formě tištěné publikace zpracované do PDF formátu přímo připravené pro tisk. » Pokračování »
9. 3. 2010
Další z velice významných ústavů pražského Albertova byl postaven architektem Aloisem Špalkem a Augustem Kožíškem v letech 1913 – 1921. Budova vznikla ve stylu novoklasicismu – purismu. Hlavův ústav vznikal tedy ve druhé části albertovské výstavby, společně s chemickým ústavem německé univerzity. » Pokračování »
9. 3. 2010
Ústav patologie na pražském Albertově (sídlí v Hlavově ústavu) je společným pracovištěm 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dále je i sídlem Katedry patologické anatomie a také subkatedry cytologie Institutu pro vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ). » Pokračování »
9. 3. 2010
Chemický ústav, jak je ze samotného názvu patrné, patří mezi ústavy, zabývající se přírodními vědami. Budova ústavu pochází z let 1903 až 1905 a podle specifických stavebních prvků je možně rozpoznat, že byla postavena v novorenesančním stylu. Podle dochovaných pramenů se jedná o dílo, pocházející s rukou Augusta Kožíška a Bohumila Novotného.Nad stavbou ústavu držel ochrannou ruku také profesor Bohumil Brauner, který se také po jejím dokončení v roce 1905, pochopitelně stal jejím prvním ředitelem. » Pokračování »
9. 3. 2010
Patologie je lékařský obor studující nemoci – jejich příčiny, mechanismy, vývoj a účinky na lidský organismus. Je-li anatomie naukou o zdravém lidském těle, potom je patologie vědou o organismu nemocném. » Pokračování »
9. 3. 2010
V roce 1811 vznikla na pražském albertově budova čp. 450 a 451. Podle všeho vznikla v místech starší usedlosti, kde se rozprostíraly vinice, patřící k pronajímaným pozemkům kláštera servitů. Z barokní usedlosti se toho však do dnešních dob moc nezachovalo. Dá se hovořit nanejvýš o několika zdech. Po nějaké době se majitelé rozhodli usedlost zrekonstruovat. Tato přestavba se dochovala až do dnešních dnů v podobě základu celé levé poloviny stavby. Dále došlo v minulosti pouze k drobným úpravám, ale největším zásahem byla přístavba, díky které byl roku 1982 – 84 přistavěn tzv. Výzkumný ústav chorob revmatologických. » Pokračování »
9. 3. 2010
Pro ústav chemie je charakteristické, že zde v minulosti působily velice významné osobnosti, ať již vědci či pedagogové. Nutno jmenovat anorganického chemika Bohuslava Braunera nebo profesora fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. Dále pak Josef Václav Koštíř, Stanislav Škramovský či Oldřich Tomíček.
9. 3. 2010
Pro dnešní lékaře je Jaroslav Hlava znám jako nejslavnější český patolog. Avšak v zahraničí se po dlouhých padesát let o něm mluvilo jako o doktorovi O. Uplavici. Toto jméno se vám nezdá divné pro nic za nic, vzniklo totiž humorným omylem. Když se v Německu vydal Hlavův významný článek s českým názvem „O úplavici – předběžné sdělení“, došlo při překladu do němčiny k chybě. Onen podnázev „předběžné sdělení“ byl pochopen jako název celého díla a právě z „O úplavici“ vzniklo jméno autora – Dr. O. Uplavici. Tento omyl však zůstal neodhalen půl století. Po celou tuto dobu byl Dr. Uplavici často citován. » Pokračování »
